Jdi na obsah Jdi na menu
 


Není těžké milovat dítě zdravé a krásné,avšak jen Velká láska se dovede sklonit k dítěti postiženému..Miluji Tě Dominko moje

Obrazek

Chtěla bych se podělit o náš příběh. V roce 2002 jsem otěhotněla a byla jsem strašně ráda, že budu mít miminko, ale nikdy mě nenapadlo, co se může stát. Ze začátku bylo všechno bez problému, až jednoho dne, když jsem byla ve 27. týdnu těhotenství, mi bylo večer zle. Řekla jsem si: to je tím těhotenstvím. (Nikdy by mě nenapadlo, že tak brzo porodím). Večer jsem šla spát.

Bylo to 29. 3. 2003, asi kolem páté hodiny ráno mě probudil divný pocit, strašně mě bolelo břicho a záda. Rychle jsme odjeli do nemocnice a odtamtud mě převezli do Fakultní nemocnice do Brna. Ještě ten den v 12:25 hodin jsem porodila mojí malou holčičku, která měla 35 cm a 950 gramů.A ten den začal boj o život mé malé holčičky.Dominička shodila na 830gramu a začala bojovat dál s infekcí atd... Ani jsem ji neviděla, museli ji odnést do inkubátoru a napojit na kyslík. Asi po čtyřech hodinách jsem se šla na dětskou jipku na malou podívat. Ten pocit, když vidíte toho bezbranného tvorečka, jak bojuje o život, všude samé hadičky,napojená na kyslík  a nemůžete nic udělat, vás bolí v srdci ještě víc.
Moje  malá bojovnice bojovala ze všech sil a zvládla to.11 den po narození malou opojily od kyslíku a malá náhle  zkolabovala a museli jí dát zpátky na kyslík,.Den potom dostala infekci a bohužel infekce zasáhla mozek (následky  má poškozený mozeček a cévky zablokované které nejdou operovat ,.Potom byla 2,5 měsíce na kyslíku, měla intubaci a taky dostala transfuzi krve, prodělala infekci atd....Pak mi doktor řekl že Dominička má diagnozu DMO těžká spastická dipareza.BYLA JSEM ŠPATNÁ,ALE JE TO MOJE DÍTĚ A BUDE MĚ POTŘEBOVAT A TAK BUDEME BOJOVAT...Jezdila jsem za malou do Brna kde ležela 3měsíce jeste-jsem-v-nemocnici.jpg,volávala jsem tam každý den abych věděla jak je na tým její stav,ale bohužel musím říct že ten pocit že mám dítě v nemocnici a nemůžu se o ní starat mi připadalo divné a nepřipadala jsem si jako máma


26. 6. 2003... jsem si vezla svojí holčičku konečně domů s váhou 2.300kg..Ten den jsem byla šťastná konečně jí budu mít doma a bude se cítit jako opravdová máma..Ale do roku byla malá často v nemocnici.
Čas letěl, a já jezdila od malinka s malou na rehabilitace, neurologii, oční, ortopedii, prostě samí doktoři.A trvá to dodneška a bude to tak nadále
Malá se otočila v roce a půl na bříško Když měla Dominička 9.měsíců tak jsem zjistila že budu mít miminko a těšila jsem se,ale radost netrvala dlouho ve 3.měsíci mi miminko umřelo a já musela na zákrok do nemocnice.Je to strašné co si budeme povídat,ale mě držela a drží nad vodou  Dominička Od necelých dvou let jezdíme do léčeben do Boskovic a Luže Košumberk.V roce 2008 Dominika prodělala operaci kyčlí,byla jsem stále sní po operaci byla na jipce ten pocit už nikdy nechci zažít byl to nejhorší druhý pocit co sem zažila,ale malá je statečná dokázala to vydržet..Dominička má také problém s kousáním a taky s jídlem dodnes každý den bojujeme.Dostává kašovitou stravu a nebo rozmačkanou na menší kousky.
No dnes je Dominice šest let, chodí do školky, kde má svou asistentku. Zvládá to dobře a umí asi sedm až deset slovíček, otočí se na bříško, otáčí se dokola a snaží se lézt.
Bohužel jí to moc nejde: má postižené všechny čtyři končetiny a taky mentálně je opožděná,takže malá má těžkou mentální retardaci, ale mně dělá radost každý den, když se snaží něco udělat. Je to můj poklad.
 

na-prochazce.jpg


Přejeme všem maminkám hodně trpělivosti a hlavně síly. Jak říká doktor: vše chce čas vše  jde, ale pomalu.
S pozdravem maminka a Dominika.....  

Tak u Nás je vše dá se říct jednou tak po druhý tak.Přestěhovaly jsme se s Domčou do Českého Krumlova kde začala navštěvovat mateřskou školku chodila mezi zdravé děti co jí hodně dávalo a hnalo ku předu měla svoji asistentku která se o ní starala po dobu co byla ve školce.Díky školce kde se zapojovala do aktivit atd.. se odemě odpoutala a není na mě tak závislá jako byla do nedávna.Dva roky v Čechách uteklo tak rychle a pak po jedné události jsem se rozhodla že to tam nezvládnu už dále a vrátila jsem se na Moravu domů i když jsem věděla že bohužel to není jako v Čechách že nebude chodit mezi zdravé děti do školky a ani do školy Emotikona frown ,ale bohužel stalo se co se stalo.Doma nastoupila prvním rokem do stacionáře do Vlaštovky v Hodoníně kde začala jezdit svozem a je tam moc spokojená mají tam cvičení koupel solnou jeskyni a jiné aktivity.Pravidelně jezdíme do lázní tedy už jen do léčeben již nejezdíme.Protože čas plyne a léta letí a v ČR se rozjela léčba nová a tak jezdíme jen do Klimkovic kde si doplácíme léčbu a díky tomu se Domči stav udržuje a zlepšuje trochu a posunuje jí dál.Díky léčbě co má už za sebou se naučila pít z brčka petky a nepoužívá kojenecké lahve a ani dudlíky( vím že pro někoho je to maličkost,ale pro mě je to velký pokrok)
Také roky letí a Domča roste a tím pádem se přidala skolioza Emotikona frown bohužel proto se snažíme dodržovat vše aby seděla rovně aby jezdila pravidelně lázně...Také máme nového parťáka do života který hodně pomohl malé psychicky a je to správná dvojka...
Tak máme další školní rok před sebou a Co je u Nás nového začala jsem navštěvovat 6 rokem stacionář Vlaštovka kam jezdím moc ráda jezdím i o prázdninách Emotikona smile .Jezdíme do lázní na léčbu a poslední léčba co jsem podstoupila v dubnu mi pomohla že začínám používat víc ruce a to i mamka poznala protože mi pořád rozmotává vlasy z ruk Emotikona grin a taky nožky se mi povolily a nejdu na operaci a mamka by mě ani nedala musím hodně procvičovat tělíčko abych si udržela stav a zlepšovala se trochu i když t jde pomalinku tak to ,ale jde. Taky díky pomoci lidí můžu jezdit na léčbu pomáhají mi sbírat víčka posílají penízky na ověřené sbrírky a tenhle rok jedu znovu takže se budeme snažit jezdit dvakrát ročně pokud nám pojišťovna schválí lázně tak by jsme jeli přes pojišťovnu pokud ne tak jako samoplátci.Také jsem měla EEG - a vše mám dobré žádné ložiska v hlavičce nemám mám tam jen zpomalený nějaký bio. rytmus,ale k postižení to patřím mám zablokovaný mozeček na jedné straně ....Jinak jsem dostala pochvalu od paní doktorky že jsme zpevněná víc takže dá se říci že změna je u mě malá ,ale pro nás velká...Ještě mě mamka bude objednávat na oční a na zubní Emotikona unsure ,ale bohužel musíme to zvládnout

 

 

 

 

Obrazek


<a target="_blank" href="</body></html>

logo
 


stáhnout mp3

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pozdravení, soucítění a malá rada

(Lída s dcerou Maruškou, 28. 2. 2011 17:42)

Moc Vás zdravím z hor, náhodou jsem narazila na Vaše stránky. Jsme máma Lída s dcerou Maruškou, která má DMO, spastickou kvadruparézu, už 27 roků. Jak jsem tak projížděla fotky, koukla jsem na tu "plavací". Osvědčil se nám do bazénu i do moře nafukovací polštářek kolem krku, taková ta podkova Ne úplně natvrdo nafouknutá, pod krkem svázaná. Udělala jsem dírky, provlékla tkaničku a Marušce polštářek nepadá a ona si sama v klidu plave na zádech. Zkuste, fakt to funguje. Marušce je už 27 roků, vozila jsem ji na obyč základku, před dvěma lety maturovala na obchodní akademii. Před pár dny jsme se vrátily z Indie, jsme velké a vášnivé cestovatelky, procestovaly jsme už kus světa. Však se koukněte na Marušky cestovatelský portál www.poznavat.cz a na
moje stránky http://lida37.blog.cz. Fotky jsou tam taky, ale hlavně na Facebooku. Píšu tam o všech možných životních cestách a peripetiích s dcerou na vozíčku. Mám ještě dva syny a pět vnoučátek a život mám nevšední a krásný. Taky Vám ho přeji.
S úctou Lída a zdraví od počítače Maruška

Re: Pozdravení, soucítění a malá rada

(MAMINKA, 18. 6. 2012 10:03)

Dobrý den
Moc děkuji určitě je to dobrá věc také sem to obědnala pro dceru tak snad se nebude bát je to dobrá věc do vany také hlavně do lázní se nám to hodí do van :) Přejeme Vám a dcerce Marušce mnoho štěstí v životě

jste obdivuhodná

(Lada, 13. 4. 2011 14:25)

četla jsem a koukala na fotky, musím jen říct že jste obdivuhodná žena, skládám Vám obrovskou poklonu! A přeji Dominičce samé úspěchy...Lada

Re: jste obdivuhodná

(Vlaďka, 14. 4. 2011 11:19)

Dobrý den děkuji moc.Je to moje štěstí a dělám vše pro ní aby se měla dobře...

Re: jste obdivuhodná

(Maminka Dominičky, 18. 6. 2012 10:01)

Dobrý den
Děkuji moc za krásná slova Přejeme krásný den

nadherna holcicka

(Gabina, 12. 5. 2011 22:18)

Dominicka je opravdu krasna :-) A take ma obrovske stesti, ze ma takovou uzasnou maminku. Moc vam obema drzim palecky.

Re: nadherna holcicka

(vladka, 13. 5. 2011 15:20)

Dobrý den děkuji Vám moc a malá taky děkuje :-)

Nedonošené děti

(Jana, 7. 1. 2011 16:00)

Dobrý den,také mám nedonošené dítě,28.týden,12OOg,ale asi jsme při té vší smůle měli štěstí.Pokud chcete,ozvěte se j.smetanov@seznam.cz
Jana

maminka Dominičky

(Vladka, 5. 11. 2010 15:52)

Moc Vám všem děkujeme

Hodne novych uspechu

(Petra, 11. 5. 2010 21:18)

Dobry den Vladko,preji hodne uspechu jak ve skolce tak ve skole.Jsem asistentka u holcicky,ktera je take mentalne postizena,je na vozicku,chodime uz do 4 tridy,ale delame stale pokroky,jde to pomalu.Preji vam obema hodne sil a trpelivosti.

Síla

(Jana, 26. 2. 2010 12:30)

Ahoj Vlaďko užili jste si své, ale není všem dnům konec může se stát, ještě mnoho věcí a to veselejších.Život neni černobílá fotka je jako bonboniera nevíš jaký bonbon okoštuješ. Přeju ti , aby jsi měla už jenom ty dobré bonbony.Mám Vás strašně ráda holky jste jako moje rodina nikdy bych na Vás nezapoměla i kdyby jste mi odjeli na druhý konec světa.

Hodně sil

(Aneta, 20. 7. 2009 19:45)

Dobrý den,přeji hodně sil a Dominičce mnoho úspěchů a pokroků,mám doma stejnej případ jen malinko jinej a Matěj dělá pokroky a úspěchy pomalu,ale jistě.Dnes je mu devět let a poprvé jse udržel na nožkách.